Probiotika, proč je užívat a jak poznat ta kvalitní?

Co jsou probiotika a prebiotika? Na jaká probiotika se tedy zaměřit u novorozenců? Co na prevenci akutních infekcí a jiných onemocnění?

Použití článku je možné po domluvě s autorem.

Střevní mikroflóra neboli střevní mikrobiom, jak se mu často říká, tvoří okolo stovky triliónu baktérií, což je asi 2kg hmotnosti našeho těla. Střevní mikrobiom tvoří cca 70 - 80 % našeho imunitního systému. Kmenů najdeme okolo 2000 a krom těch přínosných a přátelských baktérií ve střevě najdeme také patogenní bakterie, které za určitých podmínek mohou svému hostiteli, tedy člověku, ublížit.

Udržení rovnováhy mezi „hodnými“ a „zlými“ bakteriemi je tedy nezbytné a vede ke správnému vstřebávání živin, což souvisí se zdravou sliznicí střeva.

Tzv. dysbióza je narušená rovnováha střevní mikroflóry. Nedostatek zdraví prospěšných střevních bakterií nacházíme u většiny autoimunitních a zánětlivých onemocnění.

Probiotikům je v posledních letech věnována zvýšená pozornost. Existuje velké množství prací, které hodnotí jejich účinek při různých problémech, ale jen poměrně málo studií je skutečně kvalitních. Probiotika účinkují několika způsoby - snížení pH ve střevě, snížená kolonizace patogenních mikroorganizmů a modifikace imunitní odpovědi. Bylo zjištěno, že probiotika pomáhají při gastrointestinálních problémech.

Jak dochází k prvotnímu osidlování střevními bakteriemi?

K prvotnímu osidlování dochází při přirozeném porodu, kdy dítě během porodu přejme bakterie od matky. Proto je přirozený porod tak důležitý a nadřazený císařským řezům. Pokud je dítě ochuzeno o přirozený porod, pak je jeho střevní mikrobiom hned od prvopočátku ochuzen o prospěšné bakterie. Samozřejmě to má i stinnou stránku, pokud je totiž vagína během porodu osídlena patogenními mikroorganismy, jako je např. přemnožená candida albicans, pak tyto patogenní mikroorganismy předává žena i novorozenci – z tohoto důvodu můžeme vidět zdravotní problémy již od narození.

Dospělý typ střevního mikrobiomu je dosažen ve věku okolo 2 let, některé studie však potvrzují, že až okolo 7. roku života. O rozdílech ve složení střevního mikrobiomu mezi kojenými dětmi a uměle živenými v dnešní době již není pochyb. Ovlivnit střevní mikrobiom lze pomocí prebiotik, probiotik a kombinací obou, tj. synbiotik.

Co jsou prebiotika?

Prebiotika jsou nestravitelné látky obsažené v potravinách, které selektivně podporují růst nebo aktivitu jedné bakterie nebo omezeného počtu střevních bakterií, tím pozitivně ovlivňují složení střevního mikrobiomu a to má celkově pozitivní vliv na zdraví příslušného jedince. Oligosacharidy v mateřském mléce hrají podstatnou prebiotickou roli - chrání kojence.

Co jsou probiotika?

Probiotika jsou živé mikroorganismy prospešné pro mikrobiom. Nejčastěji se jedná o laktobacily a bifidobakterie. Mezi probiotika jsou v současné době řazeny laktobacily, bifidobakterie, streptokoky, enterobakterie a Saccharomyces boulardii (tabulka 1)

Tabulka 1

Jaké bakterie osidlují novorozenecký mikrobiom?

Během vaginálního porodu dochází ke kolonizaci mikrobiomu novorozence anaerobními bakteriemi, konkríéně Escherichia coli, Staphylococcus, a Streptococcus, které produkují látky potřebné k přežití kmenů Bifidobacterium spp.

V mateřském mléce pak najdeme Staphylococcus, Streptococcus, Serratia, Pseudomonas, Corynebacterium, Ralstonia, Propionibacterium, Sphingomonas, a Bradyrhizobiaceae, Bifidobacterium a Lactobacillus spp.

Na jaká probiotika se tedy zaměřit u novorozenců?

Obecně bychom se měli zaměřit tedy na laktobacily a bifidobakterie.

Z bifidobakterií na:

B.breve (M-16V)

B.infantis (M-63)

B.longum (BB-536)

B.lactis

Z lactobacilů na Lactobacillus casei, L. acidophilus, L. plantarum.

Co se množství týče, postačí dávka v rozmezí 5-7,5 miliard CFU (USA billion)

Co na atopické problémy?

Ve velké randomizované, placebem kontrolované finské studii bylo prokázáno, že podávání probiotika (Lactobacillus rhamnosus GG) 4 týdny před porodem matce a 6 měsíců po porodu dítěti významně snižuje výskyt atopického ekzému u dítěte v raném věku. Tyto výsledky bohužel nebyly potvrzeny v jiných klinických studiích, takže v současné době není indikováno rutinní podávání probiotik těhotným ženám a kojencům jako pomoc při alergiích. Vysvětlení rozdílných výsledků v těchto studiích lze hledat i ve skutečnostech, že studie jsou prováděny s různými probiotiky, v různých obdobích a v různých režimech podávání rozdílně definovaným rizikovým skupinám. Nejsou rovněž definovány podmínky podávání, není řečeno, které kmeny jsou nejvhodnější, zda podávat jeden nebo více kmenů a jak dlouho podívat. Výsledky může ovlivnit také geneticky podmíněná vnímavost, geografická oblast či strava.

Jaké jsou možnosti na českém a slovenském trhu?

Pro běžné používání, ale také již při konkrétním zdravotním problému a pokud nevíme, zda dítě trpí určitou intolerancí na laktózu či kasein, jsou vhodná bezmléčná probiotika. Mohu doporučit probiotika z celistvých potravin od Garden of Life, která jsou fermentovaná a vhodná již od 3 měsíce věku. Jsou v bio kvalitě a zpracovány pod 42 stupňů Celsia a obsahují 5 miliard CFU a jsou v něm zastoupeny kmeny L. gasseri, L. plantarum, B. lactis, L. Casei a L. acidophilus. Obsahují i prebiotický inulin.

Dávkování: 1/4 lžičky po dobu 5 dnů, sledovat stolici. Pokud je vše v pořídku postupně navyšovat až na 3/4 lžičky.

Podporuje imunitní systém a zažívání.

Konkrétně L. gasseri může pomáhat regulovat alergické reakce. Byly pozorovány u dětí, kde užívání L. gasseri vedlo ke snížení IgE v krvi a k modulaci buněk imunitního systému a to také na úrovni vrozené imunity.

Pro ty nejmenší se probiotika a prebiotika podávají buď v prášku (prášek rozmixuje s mateřským mlékem a podává kapátkem) anebo přímo ve formě kapek. Diskuze, zda je účinnější kapsle anebo prášek, je tudíž bezpředmětná.

Reference

1. Nevoral, J., Prakt. Lékáren. 2012; 8(5): 217-224
2. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4464665/
3. Kalliomäki M, Salminen S, Poussa T, et al. Probiotics during the fi rst 7 years of life: a cumulative risk creduction of eczema in as randomized placebo-controlled trial. J Allergy Clin Immunol 2007; 119: 1019–1021
4. Rautava S, Salminen S, Isolauri E. Specifi c probiotics in reducing the risk of acute infections in infancy – a randomised, double-blind, placebo-controlled study. Br J Nutr 2009; 101(11): 1722–1726. Epub 2008 Nov 6
5. http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ppul.21296/abstract
6. http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1399-3038.2008.00833.x/abstract