Kyselina listová je pro organismus důležitá nejen v době těhotenství!

Kyselina listová patří do skupiny vitamínů B. Velmi často je zaměňována s folátem, tedy vitamínem B9.

Jak se kyselina listová liší od folátu?
Jak folát podporuje naše zdraví?
Kde se folát přirozeně vyskytuje?
Jak poznat nedostatek folátu v těle?
Folát a těhotenství
Jaká je doporučená denní dávka a pro koho je vhodná?

To vše se dozvíte v dnešním článku.

Jak se liší kyselina listová od folátu?

Často se setkáváme s doporučením konzumace kyseliny listové, ale na co nesmíme zapomínat?

Kyselina listová

• se používá jako doplněk stravy, případně pro obohacení potravin, a to zejména díky své stabilitě a nízkým nákladům na výrobu
• je uměle vyrobená sloučenina podobná folátu, která se v přírodě normálně nevyskytuje
• má odlišnou strukturu než folát
• je pouze provitamínem a neaktivní formou, kterou musí naše tělo pro maximální využití přeměnit na účinnou podobu tzv. methylfolát
• dobře se vstřebává ve střevech, avšak rychle je vylučována ledvinami
• i když jeho hladiny v plazmě mohou být poměrně vysoké, množství v tkáních bývá často zanedbatelné

Možná si říkáte, a kde je problém? Naše tělo přece hravě zvládne přeměnit kyselinu listovou na folát.  V čem je tedy háček? Za normálních okolností to problém být nemusí. K této přeměně je však nezbytný enzym (označovaný pod zkratkou MTHFR), jehož aktivita je z velké části ovlivněna genetikou.

Díky vlivu genetiky není až 40% populace schopno plnohodnotné přeměny kyseliny listové na folát.

Předpokládáme, že většina z vás nikdy genetický test nepodstoupila, tudíž neví, jak dobrý “metabolizátor” kyseliny listové je. Proto je na místě kyselinu listovou podávat pro tělo v její nejpřirozenější podobě, a to rovnou v aktivní formě folátu, přesněji methylfolátu.

Jak folát podporuje naše zdraví?

• přispívá k růstu zárodečných tkání během těhotenství
• podporuje normální syntézu aminokyselin
• podporuje správnou krvetvorbu
• přispívá ke správnému metabolismu homocysteinu
• podporuje správnou psychickou činnost
• přispívá k normální funkci imunitního systému
• podporuje snížení míry únavy a vyčerpání
• podílí se na procesu dělení buněk

Kde se folát přirozeně vyskytuje?

Bohužel lidé nejsou schopni sami folát syntetizovat. Musí jej tedy získávat ze stravy. Dobrými zdroji folátu jsou různé druhy listové zeleniny, jako jsou špenát, hlávkový salát, ale i zelí, okurky a rajčata. Velké množství folátu je rovněž obsaženo v luštěninách, bramborech, ořeších, pomerančích, celozrnných obilovinách, pšeničných klíčcích nebo sóje. Folát je rovněž obsažen v potravinách živočišného původu, jako jsou mléčné výrobky, vejce, mořské plody či maso.

Avšak pozor na úpravu! Foláty jsou velmi citlivé na teplo a světlo. Ztráta této živiny může být při vaření a mytí velmi rychlá. Doporučujeme proto omývat velmi krátce a pokud možno nenakrájenou zeleninu. Při vaření pak můžeme ztráty minimalizovat vařením v páře či zkrácením doby, po kterou je pokrm udržován v teple.

Mnoho lidí v dnešní uspěchané době nepřijímá dostatek folátu. Proto je pro vhodné suplementovat toho nejpřirozenějšího a nejčistšího doplňku stravy, například tohoto na našem e-shopu, který je přímo ve vstřebatelné formě methylfolátu.

Jak poznat nedostatek folátu v těle?

Nedostatek folátu může vzniknout nejen v důsledku nevyvážené stravy, ale i na základě genetické predispozice. Dalšími důvody mohou být užívání některých léků či nadměrná konzumace alkoholu.

Mezi hlavní příznaky může patřít...

• chudokrevnost
• záněty jazyka a sliznice v ústech
• poruchy vstřebávání živin z tenkého střeva
• poruchy kognitivních funkcí
• deprese
• poškození nervů

Folát a těhotentsví

Zvýšenou pozornost by měli mít především těhotné a kojící ženy, nebo ženy, které plánují těhotenství. Nedostatek folátu může mít totiž vliv na centrální nervový systém (defekt nervové trubice) a celkový vývoj plodu. Jeho nedostatek zároveň může být příčinou neplodnosti, potratu či předčasného porodu.

Pro správnou funkci folátu je třeba dostatek dalších živin v organismu. Jedná se zejména o cholin, kobalamin (vitamín B12), pyridoxin (vitamín B6) a riboflavin (vitamín B2).

Jaká je doporučená denní dávka kyseliny listové a pro koho je vhodná?

Podle platné Evropské legislativy pro potravinové doplňky a vitamíny je doporučená denní dávka 200 µg kyseliny listové, avšak přímo pro folát legislativní doporučení není stanoveno. I přes toto doporučení se mnoho terapeutů shoduje na vyšší doporučené denní dávce, a to 400 µg folátu denně. V tabulce níže je naše doporučená denní dávka folátu pro určité věkové skupiny.

Tabulka č.2.: Doporučená denní dávka a maximální limit folátu (a jejich ekvivalentů)

Závěrem je třeba říci...

Pokud patříte mezi ty, kteří neznají svou genetiku a neví, zda plnohodnotně přeměňují kyselinu listovou na aktivní folát, pak se rozhodně vyplatí zaměřit na doplňky stravy ve formě methylfolátu a podpořit tak své zdraví.