Důležitost enzymů a co dělat, když jich máme nedostatek?
Jak poznáme, že trpíme nedostatkem enzymů? Kdo by měl trávící enzymy užívat a jaké?
Z hodin biologie si určitě všichni pamatujete pojem enzymy, trávící enzymy a také fakt, že spousty enzymů jsou přítomny v trávící soustavě člověka (ústa, žaludek, střevo, slinivka břišní apod.) a také je do těla dostáváme stravou, kterou konzumujeme. Enzymy najdeme ve všech živých systémech a předpokládá se, že i jednodušší buňky obsahují přes 300 enzymů, které řídí rychlosti prakticky všech reakcí, které v nich probíhají. Identifikovaných enzymů je již přes 10 000.
Enzymy jsou vlastně biokatalyzátory, které se podílejí na řízení a koordinaci opravdu komplexního souboru chemických procesů, které v organismu probíhají a umožňují průběh takových reakcí, které by v lidském těle za normálních podmínek neprobíhaly.
Jaké jsou trávicí enzymy?
Enzymy obecně, můžeme rozdělit do těchto šesti skupin: oxidoreduktázy, transferázy, hydrolázy, lyázy (syntázy), izomerázy, ligázy (syntetázy).
Zde se zaměříme na trávící enzymy, které se podílí na štěpení živin a spadají tedy pod výše uvedené hydrolázy. Většinu trávicích enzymů pak můžeme dále rozdělit na:
a) Lipázy, (od slova lipid), tedy rozkládají tuky a mastné kyseliny
b) Proteázy (od slova protein), rozkládající tedy bílkoviny a aminokyseliny
c) Maltázy, amylázy, celulázy, sacharázy (od slova sacharid), rozkládající cukry
d) Nukleázy, rozkládající nukleotidy a nukleové kyseliny
Jak se projevuje nedostatek trávicích enzymů?
Co se trávících enzymů týče, stačí pozorovat následující symptomy, krom těch níže uvedených: neustálý hlad, únava, rychlé přibývání na váze, opakované a časté kandidózy, svalové křeče, podrážděnost, zánět tlustého střeva.
Kdy brát trávicí enzymy a jaké?
Pokud jsme zdraví, se zdravým trávícím traktem, pak trávíme vše velmi dobře. Vzhledem k množství a rozmanitosti potravin, které konzumujeme, a vzhledem k hektickému životnímu stylu, který většina z nás vede, máme trávení ve většině případů méně než optimální. Autoimunitní i onkologická onemocnění mohou mít vztah k deficitu určitých enzymů. Při oslabení trávícího systému (nejčastěji žaludek, slinivku) dochází k tomu, že enzymy nefungují, jak by měly, tudíž neštěpí makroživiny (cukry, tuky, bílkoviny) a tyto složky pak nemůžeme dostatečně strávit. To pak způsobuje hnilobné procesy, nadýmání, bolesti břicha, průjmy, zácpy apod. Na aktivaci enzymů je velmi často podílí pH kyseliny chlorovodíkové v žaludku. Při nedostatečné kyselosti dochází například k přemnožení helikobaktera pilori. pH žaludku většinou klesá s přibývajícím věkem. Pomocníkem může být Betain HCl s pepsinem, který okyselí žaludek, aktivuje travící procesy, zklidní žaludeční sliznici a zmírní občasné pálení žáhy.
Bylinky na žaludek a trávení
Studie ukazují, že proskurník lékařský může pomoci normalizovat sliznice v dýchacích cestách a zažívacím traktu a může tak potenciálně zmírnit poškození sliznic. List papáji chrání sliznici žaludku a tím pomáhá předcházet poškození žaludečních stěn a předcházet tvorbě vředů. Extrakt z Gota Koly, bylina dlouhověkosti pocházející z Indie, je neobvykle bohatá na vitamíny skupiny B a draslík a může pomoci zlepšit vstřebávání živin.
Intolerance na laktózu a lepek
Dalším příkladem pak jsou potravinové intolerance na laktózu (neplést si s alergií či senzitivitou), kdy máme nedostatek enzymu laktázy, štěpící cukr laktózu (v kravském mléce). Enzymy, obsahující laktázu mohou být velmi nápomocny. Tento problém je velmi častý nejen u malých dětí.
Dalším příkladem je intolerance ne lepek (gluten), který štěpí hned několik enzymů a jedním z nich je DPP-IV (dipeptidyl peptidáza IV).
Pro koho jsou trávicí enzymy?
Kvalitní trávící enzymy může užívat každý, včetně malých dětí. Stačí je přidávat do jídla a dávkování záleží na velikosti porce a na konkrétních zažívacích problémech. O vhodnosti se poraďte se svým ošetřujícím lékařem či terapeutem. Obrátit se můžete také na naši poradnu poradna@puravia.cz která je zdarma.
Na co si dát pozor?
Vždy dbejte na to, aby trávící enzymy rostlinného původu, byly bez zbytečných přídatných látek jako například stearan hořečnatý (protispékavá látka), maltodextrin, apod.
Autor článku: Mgr. Eva Hájková