Jak se liší syntetický vitamín A (retinol) od toho přirozeného v potravinách?
Vliv vitamínu A na náš imunitní systém je v dnešní době nedoceněný. Jedna z věcí, která napadne zřejmě každého, kdo se zabývá výživou, je případné předávkování vitamínem A.
Hrozí nám předávkování?
Vliv vitamínu A na náš imunitní systém je v dnešní době nedoceněný. Jedna z věcí, která napadne zřejmě každého, kdo se zabývá výživou, je případné předávkování vitamínem A. A to zejména v těhotenství. Dle některých studií může mít díky své schopnosti rozpouštět se v tucích při vyšším dávkování teratogenní účinky. Ale jak to opravdu je? Jak se liší syntetický vitamín A od toho skutečného z potravin? Jaké dávky jsou pro nás opravdu bezpečné a na co bychom si měli dávat pozor? Je přirozeně se vyskytující vitamín A například z jater bezpečný pro těhotné ženy? V tomto článku se dozvíte odpovědi na všechny tyto otázky.
Vitamín A a jeho vliv na náš imunitní systém
Nejprve bychom měli porozumět tomu, co to je vitamín A. Stejně jako vitamín D (o kterém si můžete přečíst například v tomto článku) je v tucích rozpustný nutrient a zároveň steroidní hormon. Není proto překvapením, že vitamín A hraje roli v mnoha klíčových procesech v těle. Jedna z jeho zásadních funkcí je ochrana epiteliálních buněk, které se vyskytují v naší kůži, očích, dýchacích cestách, trávicím traktu a například i v močových cestách.
Na co si dát při konzumaci pozor
Vitamín A je ve skutečnosti název skupiny látek známých jako retinoidy, včetně retinolu, retinalu a retinylesterů.
Tento vitamín můžeme konzumovat ve dvou formách:
- jako vitamín A nebo
- provitamín A ve formě karotenoidů (ze kterého si následně vytvoříme vitamín A – betakaroten na retinol).
Rozdíl mezi provitamínem (betakarotenem) a kompletním vitamínem (retinolem)
Při konzumaci doplňků stravy bychom si měli být tedy jisti, zda je obsažený vitamín A pouze provitamínem (betakarotenem), či kompletním vitamínem (retinolem). Proč? Až 50 % populace není schopno přeměnit karoteny na vitamín A. Tato skutečnost je závislá nejen na naší střevní výstelce, příjmu dalších mikronutrientů (například železo a zinek), ale i na problémech, jakými jsou alergie, potravinové senzitivity, střevní dysbióza, nedostatek trávicích enzymů, problémy se žlučníkem či se štítnou žlázou.
Přeměna betakarotenu je totiž regulována přímo hormonem štítné žlázy T3 (trijodtyronin). Proto mnoho lidí, kteří užívají léky obsahující pouze hormon T4 (tyroxin), mohou být vystaveni deficitu vitamínu A.
Mrkev a vitamín A
Určitě znáte staré pořekadlo, že bychom měli „jíst mrkev pro zdraví našich očí”. Co je na tom pravdy? Vitamín A je nezbytný pro tvorbu fotoreceptorového zrakového pigmentu rhodopsinu. Při nedostatku vitamínu A jsou nejdříve vyčerpány zásoby vitamínu A v játrech a krvi. Avšak při dlouhotrvajícím nedostatku dochází ke ztrátě zrakové citlivosti, která může vést až ke zhoršenému vidění či šerosleposti (především u starších lidí).1 Vitamín A má dle SZPI povolená následující zdravotní tvrzení:
Vitamín A podporuje nejen zrak a správnou funkci imunitního systému 2, ale udržuje i normální stav sliznic a stav pokožky3,4,6.
Je rozdíl mezi syntetickým a přírodním vitamínem A?
V dnešní době jsme obklopeni uspěchaným životním stylem a konzumací nadměrného množství zpracovaných potravin. Mnoho z nás se tak pro podporu svého zdraví rozhodne užívat syntetické formy živin, a to v podobě doplňků stravy. Jaké nevýhody s sebou ale syntetické formy přináší? Jaký je rozdíl mezi syntetickou živinou a tou přírodní?
Syntetická živina je vyrobena uměle v laboratořích či průmyslových podmínkách.
Přírodní živina je získána z plnohodnotných potravinových zdrojů ve stravě a obsahuje široké spektrum živin, které se navzájem ovlivňují.
Co se chemické struktury syntetické a přírodní formy vitamínu A týče, rozdíl není žádný. Ovšem co se biologických účinků týče, pak rozdíly existují.
Je třeba zmínit tzv. synergii mezi živinami neboli jejich vzájemné ovlivňování. Synergie vzniká mezi všemi látkami přítomnými v játrech, mase, ovoci, zelenině, obilovinách a dalších potravinách. To znamená, že vstřebatelnost a vlastnosti vitamínu A z celistvé potraviny jsou ovlivněny i dalšími látkami obsaženými v potravě, například vitamínem D.
Účinnost vitamínu může být ovlivněna například dalšími vitamíny, ale i fytochemikáliemi či makronutrienty. Například jedna ze studií napovídá, že fytochemikálie v jablkách několikanásobně zvyšují antioxidační vlastnosti a účinnost obsaženého vitamínu C.8
Synergie látek pak souvisí i s biologickou dostupností neboli vstřebatelností dané živiny do organismu. Příkladem může být vstřebatelnost vitamínu A z jater. Vitamín A se v takovéto formě vstřebává mnohem pomaleji, než je tomu u kapslí se syntetickým vitamínem.9
Netvrdíme, že syntetické formy některých vitamínů nemají své opodstatnění (například jako je tomu u vitamínu C a kyseliny askorbové). Avšak je vždy třeba brát v potaz, že přirozeně se vyskytující formy vitamínů jsou pro naše tělo přirozenou formou, která se vstřebá přesně v tom množství, ve kterém se opravdu vstřebat má.
Jaké jsou bezpečné dávky vitamínu A?
Z hlediska vitamínové účinnosti 1 mg retinolu odpovídá 6 mg betakarotenu nebo 12 mg biologicky aktivních karotenoidů. V některých případech se dávka retinolu měří v mezinárodních jednotkách (označovaných m. j., nebo IU). Pak platí vztah, že 1 IU = 0,3 mcg retinolu.
Referenční hodnota příjmu (RHP) – kdysi doporučená denní dávka (DDD) retinolu pro děti je 400–600 mcg, u dospělých je to 800–1000 mcg.
Referenční hodnota příjmu (RHP) pro těhotné ženy je v ČR 900 mcg (pozor překročení RHP stravou neznamená, že se vystavujeme riziku). EFSA i WHO uvádějí, že horní tolerovaná hranice retinolu u těhotných žen je 3000 mcg (10 000 IU). Dávka způsobující možné teratogenní účinky je udávána na 7500 mcg (25 000 IU).
Pokud bychom vám množství možného teratogenního účinku přepočítali na ukázce potraviny, jakou jsou syrová jehněčí játra (vitamín A v přirozené podobě), pak je to cca 35 g jater. Kde se tedy stala chyba? Jakto že mnoho těhotných žen konzumuje více než 35 g jater a nezaznamenávají teratogenní účinky? Teratogenní účinky způsobené ze stravy totiž nebyly zatím zaznamenány. Ze suplementace syntetickým vitamínem A částečně.
Každý by se měl tedy zamyslet nad výše zmíněným. Přirozená forma není stejná jako ta syntetická. Mnohé studie jsou prováděny pouze na syntetických formách a neberou v potaz celistvé potraviny, ze kterých se živiny mohou vstřebávat jinou formou.
Avšak potřeby každého z nás jsou individuální. Závisí nejen na věku, pohlaví, ale i na fyzické zátěži. Pokud si nejste jisti, zda je vaše dávka vitamínu A ideální, obraťte se na odborníky Institutu funkční medicíny, kteří vám velmi rádi poradí.
1. McBain, V., Egan, C., Pieris, S. a kol. Funkční pozorování při nedostatku vitaminu A: diagnóza a časový průběh zotavení. Eye 21, 367–376 (2007). https://doi.org/10.1038/sj.eye.6702212
2. Semba RD. Vitamin A, immunity, and infection. Clin Infect Dis. 1994 Sep;19(3):489-99. doi: 10.1093/clinids/19.3.489. PMID: 7811869.
3. Xiang J, Wang H, Li T. Comorbidity of Vitamin A and Vitamin D Deficiency Exacerbates the Severity of Atopic Dermatitis in Children. Dermatology. 2019;235(3):196-204. doi: 10.1159/000496603. Epub 2019 Apr 9. PMID: 30965316.
4. Schmied C, Piletta PA, Saurat JH. Treatment of eczema with a mixture of triamcinolone acetonide and retinoic acid: a double-blind study. Dermatology. 1993;187(4):263-7. doi: 10.1159/000247260. PMID: 8274782.
5. Bazyar H, Ahmadi A, Zare Javid A, Irani D, Mohammadi Sartang M, Haghighizadeh MH. The association between dietary intakes and stone formation in patients with urinary stones in Shiraz. Med J Islam Repub Iran. 2019 Feb 20;33:8. doi: 10.34171/mjiri.33.8. PMID: 31086787; PMCID: PMC6504976.
6. Chivot M. Retinoid therapy for acne. A comparative review. Am J Clin Dermatol. 2005;6(1):13-9. doi: 10.2165/00128071-200506010-00002. PMID: 15675886.
7. Reifen R. Vitamin A as an anti-inflammatory agent. Proc Nutr Soc. 2002 Aug;61(3):397-400. doi: 10.1079/PNS2002172. PMID: 12230799.)
8. Boyer J, Liu RH. Apple phytochemicals and their health benefits. Nutr J. 2004 May 12;3:5. doi: 10.1186/1475-2891-3-5. PMID: 15140261; PMCID: PMC442131.
9. Buss NE, Tembe EA, Prendergast BD, Renwick AG, George CF. The teratogenic metabolites of vitamin A in women following supplements and liver. Hum Exp Toxicol. 1994 Jan;13(1):33-43. doi: 10.1177/096032719401300106. PMID: 8198828.