Alergie: Vše, co potřebujete vědět

5 min čtení

Alergie jsou častým zdravotním problémem, který postihuje až 30 % světové populace. Tento stav, kdy imunitní systém reaguje přehnaně na běžně neškodné látky, může významně ovlivnit kvalitu života, nebo ho ve vážných případech i ohrozit.

V tomto článku se podíváme na to:

Co je to alergie a proč vzniká?
Jaké jsou alergie projevy?
Jaké jsou typy alergenů?
Proč alergie vznikají?
Nejčastější léčba
Existuje prevence alergií?

Co je alergie a jak vzniká?

Představte si moderní a vysoce zabezpečenou budovu. Má nejnovější bezpečnostní systém, senzory pohybu, kamerový dohled a ochranku připravenou zasáhnout při sebemenším podezření na nebezpečí. Přesně takhle vypadá vaše tělo a jeho imunitní systém, jehož hlavním úkolem je chránit organismus před skutečnými hrozbami – viry, bakteriemi a jinými patogeny. V ideálním případě bezpečnostní systém rozpozná vetřelce, aktivuje obranný mechanismus a odstraní problém.

Jenže co když systém přestane správně rozlišovat mezi neškodnými návštěvníky a opravdovým nebezpečím?

💥 Patofyziologie: Co se děje v systému?

U zdravého člověka bezpečnostní systém funguje efektivně – rozpozná nepřítele a zasáhne pouze tehdy, když je to potřebné a nezbytné. U člověka s alergií však dochází k chybné detekci hrozby a potom k přehnané reakci.

Když tělo poprvé potká alergen, zabezpečovací systém aktivuje „záznamovou kameru“ – imunitní systém si zcela běžnou a neškodnou látku zapamatuje jako podezřelý prvek (tzv. fáze senzibilizace). V reakci na to vytvoří specifické IgE protilátky (speciální obranné jednotky, které už z dálky cíleně vyhlíží tuto konkrétní látku).
Když do těla znovu vstoupí „podezřelý návštěvník“ (alergen), senzory (IgE) okamžitě vyhlásí poplach.
Imunitní žírné buňky vylijí histamin a další zánětlivé látky do okolí, což vede k zánětlivé reakci a alergickým příznakům – otoky, kýchání, svědění, rýmu, astmatický záchvat, ve vážných případech až anafylaktický šok.

Tělo spustilo masivní obrannou reakci proti něčemu, co nikdy nebylo hrozbou – úplně jako kdyby bezpečnostní tým firmy vyběhl na ulici a začal rozhánět neškodné a nic nechápající kolemjdoucí.

🚨 Typy alergenů

Alergeny rozdělujeme do několika kategorií:

Inhalanty: Pyl, roztoči, plísně a zvířecí srst.
Potravinové alergeny: Arašídy, mléko, vejce, ryby a mořské plody.
Bodnutí hmyzem: Včely, vosy a mravenci.
Léky: Například penicilin a další antibiotika.
Kontaktní alergeny: Latex, nikl a některé kosmetické přípravky.

🤧 Projevy alergií

Alergie mohou mít široké spektrum projevů, od mírných až po život ohrožující stavy:

Respirační příznaky: Kýchání, rýma, svědění nosu a očí, kašel a dušnost, alergické astma.
Kožní reakce: Kopřivka, ekzém, akné a otoky.
Gastrointestinální obtíže: Bolesti břicha, průjem a zvracení.
Anafylaxe: Těžká, rychle nastupující alergická reakce, která může vést k šoku a ohrožení života.

Proč alergie vzniká?

Genetická predispozice hraje zásadní roli, ale v žádném případě to není jediný faktor! Atopie – dědičný sklon k alergiím – se projevuje u 60 % dětí, jejichž oba rodiče jsou alergici. Existují ale vlivy prostředí a životního stylu, jak můžeme genetickou predispozici ovlivni.

💡 Existuje prevence? Jak si ulevit?

Vnější faktory mohou atopii zmírnit nebo zhoršit:

Přemrštěná hygiena: Nedostatek kontaktu s mikroby v raném dětství vede k nevyváženému vývoji imunitního systému. Běžná expozice v dětství snižuje riziko atopie až o 40 %.
Znečištěné ovzduší: Výfukové plyny a průmyslové emise zvyšují propustnost a dráždivost sliznic pro alergeny. Tím navyšuje riziko alergického astmatu o 32 %.
Stravovací návyky a jídelníček: Nedostatek některých vitaminů (zejména D) a minerálů (zinek, selen) či špatně vyvážená střevní mikroflóra mohou ovlivnit citlivost imunitního systému.
Střevní mikrobiom – Děti s rozmanitější střevní mikroflórou mají o 50 % nižší pravděpodobnost vzniku atopického ekzému (Maulenová, 2022). Riziko představuje snížení Bifidobakterie, navýšení Clostridií - více o vývoji mikrobiomu novorozence.
Dysbióza způsobená císařským řezem, antibiotiky nebo nedostatkem prebiotik v mateřském mléce vytváří mikroprostředí náchylné k alergické senzibilizaci (Novotný, 2019).
Kojení: Výlučné kojení po dobu prvních 4–6 měsíců života může snížit riziko vzniku alergií u dětí.
Dostatečná fyzická aktivita a kondice pomáhá snižovat hladiny prozánětlivých cytokinů (IL-4, IL-5, IL-13) a zvyšovat produkci IL-10, což přispívá k omezení alergického zánětu (Kopřiva). Děti s astmatem, které měly aerobní cvičení 3x týdně po dobu 12 týdnů vedlo k významnému poklesu zánětu v také ke snížení spotřeby záchranných léků (Miňovský, 2010).
Císařský řez zvyšuje riziko alergií, protože dítě nepřijde do kontaktu s přirozenou vaginální mikroflórou matky. Více se dočtete v článku o tom, jak se vyvíjí mikrobiom miminka.
Kouření v těhotenství mění epigenetické nastavení genů a zvyšuje riziko atopie (Adamcová, 2017).
Dostatek vitamínu D v těhotenství pomáhá snižovat riziko atopie tím, že ovlivňuje expresi imunitních genů (Junge et al., 2013).
Dlouhodobý stres zhoršuje atopickou predispozici. Tělo drží chronicky v prozánětlivém stavu vlivem kortizolu, což zhoršuje alergické i další zánětlivé reakce.

Jak naučit tělo, aby reagovalo správně?

Alergie nejsou způsobeny slabým imunitním systémem – právě naopak, jsou výsledkem přehnaně aktivní a paranoidní obrany. Naštěstí existují způsoby, jak imunitní systém zklidnit a naučit ho rozpoznávat opravdové hrozby – ať už pomocí léků, imunoterapie nebo prevence v podobě zdravého životního stylu. A tak jako každý bezpečnostní systém potřebuje dobré nastavení, i náš imunitní systém může být správně „naprogramován“, aby pracoval ku prospěchu našeho těla, nikoli proti němu. Běžná léčba alergií zahrnuje různé přístupy:

Odstranění alergenu – Nejúčinnější metodou je vyhýbání se známým alergenům.
Farmakoterapie – Antihistaminika (blokátory histaminového receptoru, zmírňují svědění a kýchání, snižují intenzitu reakce na alergen), dekongestanty (snižují otok sliznice a uvolňují nos), kortikoidy (pomáhají tělu zklidnit zánětlivou alergickou reakci).
Alergenová imunoterapie (AIT) – Tělo je postupně trénováno, aby rozpoznalo, že alergen není nepřítel. Tento proces může trvat několik let, ale u některých alergií je velmi účinný (hlavně pyly, roztoči a hmyzí jedy).
Prevence – Správná výživa, zdravé prostředí, pohyb a přiměřený kontakt s bakteriemi v dětství mohou pomoci „nastavit bezpečnostní systém“ správně.

Zdroje:

Kopřiva, František. Atopie mezioborově, Solen. https://www.solen.cz/ec/ele_00M_0059_00_Atopie_z_pohledu_pediatrie.php
MIŇOVSKÝ, Jan. Možnosti sportování dětí s alergiemi a astmatem [diplomová práce]. Brno: Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita; 2010 [cit. 2025-03-06]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/cvvus/Moznosti_sportovani_deti_s_alergiemi_a_astmatem.pdf.
CHRPOVÁ MAULENOVÁ, Tereza. Mikrobiom a probiotika v kontextu dermatologie. Dermatologie pro praxi. 2022, 16(1), 22-27. ISSN 1802-2960. Dostupné z: https://www.solen.cz/pdfs/der/2022/01/04.pdf
ADAMCOVÁ, Karolína. Kouření v těhotenství – vliv na matku a dítě, možnosti léčby závislosti na tabáku. Časopis lékařů českých. 2017, 156(1), 9-12. ISSN 0008-7335.
Junge, K. M., Lehmann, I., & Borte, M. (2013). Can vitamin D intake during pregnancy affect the risk of allergy in children? Expert Review of Clinical Immunology, 9(8), 699–701. https://doi.org/10.1586/1744666X.2013.81648
NOVOTNÝ, Adam. Korelace orálního mikrobiomu matky a dítěte a jeho vliv na osidlování střeva novorozence. Online. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. 2019. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/absn6/.